Ahoj! Jmenuji se Filip a pocházím z Brna. Aktuálně končím druhý ročník bakalářského studia na Bostonské Univerzitě ve Spojených státech.
Co studuješ za obor a proč sis ho vybral?
Na BU studuji BS Mechanical Engineering s koncentrací na inovaci a podnikání. Už na střední škole jsem věděl, že mě baví fyzika, matika a další přírodní vědy. Nikdy jsem se ale nemohl rozhodnout pro konkrétní oblast, na kterou bych se chtěl zaměřit. Proto když jsem se rozhodoval o studiu na vysoké škole, chtěl jsem obor, který bude kombinovat široké spektrum témat, a ne pouze jednu určitou specializaci. Když jsem tedy při průzkumu různých inženýrských oborů narazil na Mechanical Engineering, věděl jsem, že to bude ta správná volba pro mě. Můj obor je unikátní v tom, že spojuje všechna různá inženýrská odvětví do jednoho. V průběhu studia ME na BU se naučíte vše od sestavování elektrický obvodů, programování různých přístrojů až po práci s 3D tiskárnou a laserovými řezačkami. Navíc po ukončení studia máte znalosti z širokého spektra všech inženýrských věd, a tedy můžete najít uplatnění v jakékoli inženýrské oblasti.
Mezi jakými univerzitami jsi váhal?
Již od začátku přihlašovací procesu jsem věděl, že chci na studium do USA. Severovýchodní pobřeží Spojených Států je proslulé hustou koncentrací prestižních univerzit, a je to i blíže k Evropě, jak z geografického hlediska, tak kulturně, tudíž jsem si vybíral školy z této oblasti. Hlásil jsem se celkem na jedenáct škol, včetně jedné univerzity v Kanadě, vždy jsem si ale tajně přál jít studovat do Bostonu. Proto když jsem obdržel dopis z BU, tak jsem neváhal ani minutu. To, co mě lákalo nejvíc, je fakt, že Boston má 35 různých vysoký škol, včetně univerzit jako Harvard, MIT, Northeastern university nebo Boston College, které patří k nejlepším v USA. A BU se nachází přímo uprostřed této studentské metropole, která nabízí nepřeberné množství akademických a pracovních příležitostí.
Jak dlouho Ti trval přihlašovací proces?
Celý proces přihlašování mi zabral zhruba dva roky. Začalo to získáváním zkušeností a přípravou na SAT a jazykové zkoušky. Poté mi aktivní proces psaní přihlášek a shánění doporučujících dopisů zabral zhruba půl roku. Při přihlašování na školu do zahraničí platí jednoduché pravidlo – čím dřív, tím líp! Většina učitelů v českém školství má nulové zkušenosti s přihlašováním studentů do zahraničí, tudíž celý proces trvá o to déle.
Co bylo pro Tebe v rámci přijímacího procesu nejtěžší?
Řekl bych, že nejtěžší z celého procesu bylo najít si vlastního zástupce na svojí střední škole a obecně učitele, kteří vám pomáhají s přihláškami. Většina škol navíc vydává oficiální dokumenty pouze v českém jazyce, tudíž jsem musel vše překládat do angličtiny a pak pomáhat mému zástupci nahrát vše do přihlašovacího portálu CommonApp. K tomu všemu musíte požádat vaše učitele o doporučující dopisy, což není denní naplň jejich práce a mnozí s tímto nemají zkušenosti. Takže z tohohle hlediska je to spousta práce a shánění těch správných lidí, kteří jsou vám schopni pomoct.
Splňuje studium v USA zatím Tvá očekávání?
Ano i ne. Čekal jsem, že studium v USA bude náročné, ale i přes to vše to pro mě byl první rok šok. Jeden z hlavních rozdílů mezi vysokoškolskou výukou v USA a v ČR je fakt, že na vysokých školách v USA je práce rozložena do celého semestru, a ne pouze do závěrečného zkouškového období. To znamená, že každý týden vypracováváte domácí úkoly, laboratorní práce a pracujete na projektech, které pak tvoří část vaší závěrečné známky. K tomu máte nejčastěji dvě kola takzvaných „midterms“, což jsou něco jako pololetní testy, které tvoří zhruba dvacet procent vaší známky. Neustálý přísun práce platí obzvlášť pro studeny technických oborů, kde začnete pracovat na začátku semestru a v podstatě se nezastavíte až do konce. Jedna výhoda tohoto systému je, že pokud pokazíte závěrečný test, tak to automaticky neznamená, že musíte tento předmět opakovat.
Jak moc jsi spokojený s kvalitou výuky?
V průběhu studia jsem zjistil, že hlavní vliv na kvalitu výuky má především sám vyučující. Tím, že Boston University patří mezí přední výzkumné instituce, většina profesorů, co zde učí, jsou nadšenci do svého oboru, kteří zde vedou vlastní výzkum. Je pak naplňující sledovat tento entusiasmus, který je převeden do výuky samotných předmětů. Samozřejmě se mi stalo, že jsem narazil na profesora, kterého neměla celá třída ráda a jeho přinos do výuky byl velmi slabý, každopádně to je spíš výjimka.
Máš pocit, že Tě studium v USA rozvíjí i v jiných oblastech, než jen přímo oborové znalosti?
Stoprocentně! Studium na univerzitách v USA je koncipován právě směrem k rozvíjení studenta ze všech hledisek, nejen oborovými znalostmi. Každá univerzita má nepřeberné množství klubů a spolků, které pomáhají studentům rozvíjet se v různých oblastech zálib, ať je to sportovní, akademická, čí profesní záliba. Já sám jsem byl minuly rok členem klubu Engineers Without Borders, inženýrské obdoby doktorů bez hranic, což je klub, který pomáhá různými technickými projekty lidem v rozvojových zemích. K tomu jsem se stal mentorem pro mezinárodní studenty, jsem členem inženýrského spolku Theta Tau, hraji rugby pro univerzitní tým a tento semestr jsem také pomáhal jako asistent ve výuce jednoho předmětu. Všechny tyto zkušenosti vám poté umožňují růst nejen z akademického hlediska, ale celkově jako osobnost. Z mého pohledu je právě toto největší přínos při studiu v zahraničí.
Vyhovuje Ti město, ve kterém žiješ?
Jak jsem již zmínil, dle mého názoru Boston patří k nejhezčím městům v celých Spojených Státech. Můžete tu najít kombinaci starých anglických „red brick“ domů, které se mísí s moderními skleněnými mrakodrapy. Také díky husté koncentraci vysokých škol je Boston technologickým hubem se zaměřením především na biotechnologie. Boston nabízí nepřeberné množství aktivit, můžete jít na basketbalový zápas Boston Celtics anebo se projít po kampusu Harvardu a kráčet ve stopách velikánů jako Bill Gates či Mark Zuckerberg. A pokud vás omrzí život v Bostonu, můžete si udělat výlet do Vermontu na lyžování nebo jet na víkend do New Yorku. Jediná nevýhoda je, že Boston patří k největrnějším městům v USA, a to může být obzvlášť nepříjemné v zimě, kdy teplota klesne až k -25°C.
Jak často se dostaneš zpět do ČR?
Zpět v ČR jsem většinou od května do konce srpna, kdy máme letní prázdniny a poté opět na konci prosince a část ledna, kdy se vracím domů na Vánoce mezi podzimním a jarním semestrem. Tím, že celková cesta z Brna do Bostonu mi zabere zhruba 15 až 18 hodin, se mi nevyplatí cestovat domů o kratších prázdninách v průběhu semestru. Začátky semestru se většinou táhnou, ale poté, co se všechno zaběhne do kolejí, semestr utíká rychle a než se nadějete, tak je finals week a vy se opět vracíte zpět domů. Řekl bych tedy, že mi tento formát vyhovuje, kdy část roku trávím v Bostonu a část v Brně.
Co bys vzkázal studentům, kteří váhají, zda studium v zahraničí zkusit, nebo ne?
Hlavní je se nebát a vystoupit ze svojí komfortní zóny. Proces přihlašování se na univerzitu do zahraničí je náročný jak z fyzického, tak mentálního hlediska. Důležité je začít brzo, vytrvat ve své snaze a věřit si. Já sám jsem si na začátku nemyslel, že bych se mohl dostat na školu jako BU, a dnes sedím v přednáškové hale a poslouchám profesory, kteří patří mezi přední odborníky ve svých oborech. Je to těžké rozhodnutí, které vám ovšem změní život nadobro.
Pokud i vás láká studium v zahraničí, neváhejte nám napsat na naší stránce a domluvit si první schůzku zdarma!