Jmenuji se Anna a bakalářské studium jsem absolvovala v Groningenu, menším městě na severu Nizozemí. Pak jsem odjela do Londýna, kde jsem pokračovala v navazujícím magisterském studiu evropské politiky na London School of Economics (LSE).
Co jsi vystudovala za obor?
V Groningenu jsem studovala obor Mezinárodní vztahy a mezinárodní organizace (v angličtině zkratka IRIO). Na střední škole mě hodně bavily společenské vědy a tento obor mě zaujal, jelikož pokrýval od všeho trochu – základy mezinárodní ekonomie, právo, politiku i fungování mezinárodních organizací. Neoddělitelnou součástí oboru byla také výuka cizího jazyka – vybrala jsem si španělštinu, což mi také umožnilo odjet na Erasmus do Španělska. Během studia jsem si uvědomila, že se chci zaměřit na EU a jako navazující magisterský obor jsem zvolila Evropskou politiku.
Mezi jakými univerzitami jsi váhala?
Zvažovala jsem hned několik zemí: Velkou Británii, Dánsko nebo Švédsko. I z finančních důvodů jsem se nakonec rozhodla pro Nizozemsko, kde jsou životní náklady i školné mnohem snesitelnější než třeba ve Velké Británii. Klíčovým kritérium však byl obor. IRIO mne zaujalo svým širokým záběrem a důrazem na studium jazyků. Do Londýna jsem se pak vydala hlavně kvůli univerzitě samotné – Evropský Institut na LSE je dost možná nejlepším místem ke studiu EU na světě.
Splnila studia Tvá očekávání?
Určitě ano. Studium v Nizozemí se hodně zaměřuje na výzkum a praktické použití – místo biflování historických faktů jsem se učila o mezinárodních vztazích skrze akademické články, praktické úkoly, debaty a simulace jednání mezinárodních organizací. Získala jsem velmi kvalitní obecný přehled a také technický základ akademické práce. Studium v Londýně mi naopak výrazně pomohlo zlepšit se ve schopnostech jako je argumentace nebo vytváření profesní sítě, což jako politická poradkyně využívám ve své práci každý den.
Jak moc jsi byla spokojená s obecnou kvalitou výuky?
Jak v Nizozemsku, tak v Anglii jsem byla velmi spokojena. I díky neformálnějšímu prostředí (profesory často oslovujete křestním jménem) jsem měla pocit , že vyučující byli vřelí a rádi zodpovídali naše otázky. Díky menšímu počtu žáků ve třídách a přístupu studijního oddělení jsem si nepřipadala jen jako číslo v systému, naopak pracovníci tohoto oddělení vždy vycházeli vstříc individuálním požadavkům studentů. Například na LSE jsem na začátku roku potkala studijního poradce na chodbě a zmínila jsem se mu, že bych ráda pomáhala některému z profesorů s jejich výzkumem. Půl roku poté, když se taková příležitost naskytla, si studijní poradce pamatoval moje jméno a osobně mě danému profesorovi doporučil. Díky tomu jsem měla šanci zúčastnit se výzkumného projektu na LSE.
Jaký jste na univerzitách měli kolektiv?
Ve Velké Británii i v Nizozemsku je silná kultura různých studentských spolků. Je úplně normální, že pondělní večer strávíte na odborné debatě organizované spolkem pro mezinárodní vztahy, v úterý se setkáte s kamarády z Amnesty International, abyste naplánovali lidskoprávní kampaň, ve středu pak zaskočíte do spolku cizích jazyků procvičit si španělštinu, ve čtvrtek zajdete na párty organizovanou spolkem pro Erasmáky a víkend pak věnujete dohánění povinné četby na další týden. Být obklopena tak aktivními studenty pro mě byl možná nejinspirativnější aspekt studia v zahraničí. Z Nizozemska i z Velké Británie mám spoustu skvělých kamarádů i doteď.
Pomohlo Ti studium si lépe ujasnit, co chceš dále dělat?
Ano. Díky praktickému přístupu k výuce, a také díky mimoškolním aktivitám jsem měla šanci vyzkoušet si mnoho věcí, například jaké to je být diplomatkou a zastupovat svůj stát na jednání OSN, nebo právničkou, která chce zažalovat EU u soudu. K dispozici máte také studijní poradce a kariérní centrum, kde jsou moc milí a rádi vám poradí, pokud nevíte, kam dál.
Jak se Ti líbila místa, na kterých jsi žila?
Groningen je skvělé studentské město. Holanďané se pohybují po městě hlavně na kole, a to jak v dešti, tak ve sněhu i ve vichřici. S trochou praxe na kole pak přestěhujete na opačný konec města židli, vánoční stromeček, a pokud jste odvážní, tak i pohovku. Třetím rokem mi už přišel Groningen trochu malý, o to víc jsem si pak užila Londýn – multikulturní hektickou metropoli, kde se pořád něco děje.
Dostala jsi se během studií dostatečně často domů?
V Nizozemsku je zkouškové období čtyřikrát ročně , a po každých zkouškách máte zhruba týden pauzu, takže můžete domů jezdit každé dva měsíce. Ve Velké Británii je to podobné díky takzvanému “reading weeku”, během kterého se věnujete samostudiu, a tudíž nemusíte zůstávat na univerzitě.
Kde nyní pracuješ?
Pracuji jako politická poradkyně pro jednu z frakcí v Evropském parlamentu, kde se momentálně věnuji migrační politice a dlouhodobě také politice obranné a bezpečnostní. Moje studium mi určitě otevřelo dveře do evropské politiky, jelikož holandské i britské školy mají v Bruselu skvělou reputaci. Kromě dobrého teoretického základu v mezinárodní politice mi studium dalo také jazykovou vybavenost, analytické myšlení, schopnost pracovat v mezinárodních týmech a rychle se přizpůsobovat změnám, což jsou schopnosti, které v Bruselu uplatníte.
Co bys vzkázala studentům, kteří váhají, zda se do zahraničí přihlásit, nebo ne?
Věřit si, nebát se a dát tomu šanci. Když jsem poprvé odjížděla do Nizozemska, moje angličtina nebyla nijak špičková. To samé platí o studijních předpokladech. Z gymplu jsem si odnesla schopnost naučit se nazpaměť maturitní otázky , ale vůbec jsem ale netušila, jak mám napsat esej nebo analytický text. Naštěstí nás v té samé situaci byo více a díky každodenní praxi jsme se v angličtině i psaní rychle zlepšili. Přidělili nám také studijního poradce a skupinku spolužáků, se kterou jsme se v učení vzájemně podporovali. Určitě to zvládnete i vy, protože to vážně stojí za to.