Brexit – téma, které až do příchodu koronaviru vládlo většině médií. Jednoznačně to bylo horkým tématem mezi studenty, kteří se chystali hlásit do zahraničí, a veškerými organizacemi, které se jim v tom snažily pomáhat. Včetně nás. Dlouho se sledovalo, jakým způsobem tato zásadní politická změna ovlivní situaci evropských studentů na britských univerzitách, a především situaci evropských studentů, kteří se na britské univerzity teprve chystali hlásit.
V červnu pak přišly nemilé zprávy. S rukou na srdci musíme přiznat, že o dost méně pozitivní, než jsme i my čekali. Britská vláda rozhodla, že status studentů z EU se od školního roku 2021/2022 přesouvá na úroveň mezinárodních studentů. To v důsledku zatím znamená, že tito studenti budou platit často až trojnásobné školné a zároveň ztrácí nárok na státní půjčku. Jednoduše řečeno, pro většinu studentů z EU se rázem stalo studium ve Velké Británii, jedné z nejoblíbenějších zahraničních destinací pro vysokoškolské vzdělání, finančně nedosažitelné.
Od té doby jsme s napětím očekávali, jak se tyto změny projeví ve statistikách. A dočkali jsme se – statistiky byly zveřejněny a potvrzují nejhorší scénáře.
V tabulce je vidno, že zatímco čísla uchazečů z EU o bakalářské vzdělání ve Velké Británii povětšinou meziročně vzrůstala, v roce 2021 nastal obrovský propad téměř o polovinu uchazečů. Čísla se týkají studentů, kteří podali přihlášky v lednovém termínu. Oproti 43,000 uchazečů v roce 2020 se hlásilo na bakalářský program ve Velké Británii letos pouze něco málo přes 26,000 studentů. Jak je tomu u studentů z České republiky?
Statistiky studentů hlásících se na britské univerzity z České republiky se vrátily o 9 let zpět na úroveň roku 2012, kdy studium v zahraničí nebylo mezi českými studenty zdaleka tak rozšířené. Oproti 1,100 uchazečům v roce 2020 se letos hlásilo na britské univerzity pouhých 400 studentů.
Toto jistě není dobrá zpráva pro britské univerzity. Už několik měsíců se spekuluje o tom, že brexit bude nevyhnutelně znamenat zásadní finanční potíže mnoha univerzitám a může znamenat konec nejedné z nich. Není tomu tak ale ve všech případech. Velké množství evropských studentů připadalo na univerzity, které tradičně zabírají vrchní pozice žebříčků univerzit. Naopak mnoho, třeba i méně prestižních, univerzit přitahuje z většiny britské studenty a zde nemusí být dopad tak dramatický. Čísla také nejsou tak dramatická ani dvou nejprestižnějších univerzit, Oxford a Cambridge. Protože se do těchto univerzit studenti musí hlásit již v říjnovém UCAS deadlinu, lze změnu v počtu uchazečů u těchto univerzit poměrně dobře sledovat z říjnových údajů:
Z výše uvedené tabulky je vidno, že počet uchazečů hlásících se v říjnovém cyklu, tedy z velké části uchazeči o studia na University of Oxford či University of Cambridge (z části jsou to ale také studenti hlásící se na obor medicína či veterina) nezaznamenal tak dramatické změny. Oproti roku 2020, kdy se z EU hlásilo téměř 6,500 studentů, se pro rok 2021 hlásilo jen o zhruba 1,200 studentů méně. U studentů z České republiky konkrétně se pak jednalo o propad o pouhých 20 studentů, viz tabulka níže.
Z uvedených dat vyplývá, že rok 2021 zaznamenal naprosto zásadní pokles v počtu studentů z EU hlásících se na britské univerzity. Ty univerzity, které mívaly tradičně velké množství těchto studentů, mnoho z nich jsou univerzity z tzv. Russell Group, čekají jistě transformační roky. Studentům z EU, a pro české studenty tomu není jinak, zase nezbylo nic jiného než hledat studijní alternativy v jiných evropských zemích. Nizozemsko se stalo vyhledávanou alternativou, spolu s Irskem a některými skandinávskými zeměmi. Brexit tedy jednoznačně není dobrou zprávou ani zde, v oblasti vysokoškolského vzdělávání. A to ani pro jednu stranu. Následující roky teprve ukážou, zda se podaří najít společná cesta, která umožní evropským studentům vrátit se na britskou akademickou půdu, anebo zda je brexit hořkou tečkou za rostoucím trendem studia v Británii.